Čeští krajané v Argentině
10.12.08 | Jindřich Krous
Argentina je zemí s největší koncentrací československých krajanů ve Latinské Americe. Jejich počet je odhadován velmi nepřesně mezi 30 a 40 tisíci, včetně druhé a třetí generace. Česká komunita však patřila a patří v rámci Argentiny k početně nejslabším a nemá dokonce ani přiznán statut menšiny. Český živel bohužel nepředstavuje významný element v argentinské společnosti mnohonárodnostního původu.
Prvopočátky vystěhovalectví z českých zemí do Latinské Ameriky sahají do 18. století, v širším měřítku začalo vystěhovávání až ve 2. polovině 19. století. I v tomto období však směřovalo do zemí Latinské Ameriky podstatně menší množství osob, než například do USA, neboť podmínky pro jejich usídlování zde (možnosti získávání půdy, možnosti uplatnění řemeslníků apod.) byly ve srovnání s USA podstatně horší, ačkoliv již 4.září 1812 vydala argentinská vládní junta rozhodnutí na podporu imigrace. V Argentině dodnes krajanské komunity slaví tento den jako Den imigrantů.
Nejvíce obyvatel českých zemí se do Latinské Ameriky vystěhovalo ve 20. a 30. letech 20.století, a to jednak v důsledku zavedení omezujících kvót pro přistěhovalectví do USA a jednak v souvislosti s rozvojem aktivit Baťova koncernu v této části světa. Svou roli sehrála i cílená propaganda argentinské vlády v Evropě. Podle statistik se v letech 1922-37 vystěhovalo do Argentiny 28 tisíc (a do Brazílie 1,5 tisíce Čechoslováků). Největší skupinu tvořili Moraváci z Hodonínska a Uherskohradišťska.
Většinu příslušníků dnešních krajanských komunit v latinskoamerických zemích tvoří právě vystěhovalci z tohoto období a jejich potomci.
Zvláštní skupinu tvořila skupina českých zemědělců, kteří v prvních letech 20. století emigrovali původně do Texasu, ale později se přestěhovali do Argentiny a v roce 1913 do argentinské provincie Chaco, kde založili město Presidencia Roque Sáenz Peňa. Po zkušenostech z USA zde začali pěstovat bavlnu a stali se ve svém, v Chacu do té doby neznámém, oboru místními odborníky. Časem je následovaly další rodiny zemědělců, až se z P.Roque Sáenz Peňa stala největší osada českých a slovenských přistěhovalců v Argentině. V letech 1930 – 1936 Čechoslováci sklidili téměř 90% bavlny v oblasti.
Vystěhovalectví do Latinské Ameriky probíhalo také v období II. světové války. Podle dostupných pramenů přišlo v tomto období nejvíce našich uprchlíků z protektorátu Čechy a Morava a jiných evropských teritorií do Argentiny - 5000 osob. Tam se také aktivizovaly síly podporující úsilí československé vlády v Londýně o uspíšení osvobození rodné vlasti od fašismu.
Kromě starokrajanů žijí v zemích Latinské Ameriky také příslušníci emigračních vln z období po roce 1948 a ojediněle i 1968. Přesnější údaje o jejich počtu nejsou k dispozici, i v tomto případě se však jedná o podstatně menší množství ve srovnání se zeměmi severní Ameriky.
Přestože česká krajanská komunita jako celek nezaujala v argentinské společnosti výraznější pozici, mnoho jednotlivců se úspěšně prosadilo. Byl to například nedávno tragicky zesnulý senátor a guvernér provincie Jujuy Guillermo Snopek, který měl po svém otci český původ. Výrazným představitelem moderní argentinské architektury je architekt Estanislao Kocourek. Český původ má také rodina Deutschů, majitelů velké letecké společnosti LAPA, podobně jako majitelé v Čechách před válkou známé sítě obchodních domů Teta, v Argentině nyní Tía. Styky s velvyslanectvím však nevyhledávají.
komentar
Komentáře jsou uzavřeny
Krátké zprávy
28.10.09
Paraguayští Češi v Argentině
Dne 25.10. navštívili paraguayští krajané společně se svým českým učitelem krajany v Presidencia Roque Saénz Peňa, kde se zúčastnili oslav výročí vzniku samostatného Československa. Součástí oslavy bylo promítnutí dokumentu o návštěvě intendenta Cipoliniho ve velkých Bílovicích, kde se podepisovala smlouva o přátelství, na jejíž realizaci se OS Chaco Checo podílelo. Návštěva pokračovala 26.10. na farmě pana Verlíka, který paraguayské krajany pozval na oběd a potom jim ukázal svou farmu a výrobnu sýra. Krajané z Paraguaye a Argentiny se vzájemně navštěvují již několik let.10.10.09
Oslava výročí založení Československa
Coronel Bogádo, Centro Social Bogadense v 10 hod. 18.10.2009
Presidencia Roque Sáenz Peňa, Union Checoslovaca v 11 hod. 25.10.2009
8.10.09
Valná hromada a první schůze výboru spolku v Saenz Peňa
3.10.2009 proběhla volební řádná valná hromada spolku Union Checoslovaca v Saenz Peňa v argentinském Chacu a následně 7.10. první schůze zvolené komise spolku. Presidentkou spolku se stala Maria Pitra de Novotny a vicepresidentem je pan Adolfo Klepacek. Tajemnicí (secretaria) spolku byla zvolena Myriam Botik, jejím zástupcem Roberto Kovarik. Pokladnicí, hospodářkou (tesorera) je nově Rosa Handl a její zástupkyní se stala Miriam Vonka de Aguirre. Dalšími členy výboru jsou: Rodolfo Cernik, Stella Maris Bondaruk, Alicia Mudra a jejich zástupci, náhradníci (vocales suplentes) Otilia Stepnicka, Valerio Barina, Maria Verbik de Kalinec. Sindicos jsou Bubenik Roberto y Beatriz Kutalek.
Gratulujeme všem zvoleným a přejeme jim mnoho štěstí v jejich budoucí práci pro československý spolek.
18.09.09
Florbal u krajanů v Chacu
V roce 2008 se Občanskému sdružení Chaco Checo podařilo získat od firmy Excalibur Tours Praha spol. s r.o. kompletní výbavu pro jedno florbalové mužstvo určené pro mladé krajany v Presidencia Roque Sáenz Peňa v argentinském Chacu. Dopravu vybavení do Chaca zajistilo Občanské sdružení s pomocí slovenské lékařky MUDr. Líškové. O šíření tohoto zajímavého a atraktivního sportu presidentka Chaco Checo Ing. Řeháčková jednala s českým učitelem, který u krajanské komunity působí. Z dohody však nakonec pro velké pracovní vytížení učitele sešlo, a tak se propagátoři a zároveň aktivní hráči této míčové hry zavázali vyškolit přímo někoho z krajanů. V měsíci září se tak se základy tohoto sportu seznámila Cecilia Špidla, česká krajanka, která snad v budoucnu předá své znalosti dalším mladým krajanům v Chacu. V Praze se jí ve dnech 14. až 17. září 2009 věnovali Šárka a Martin Vaculíkovi. Za to firmě Excalibur Tours, Šárce a Martinovi patří velký dík.